|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Vývoj diskurzu pravicového populismu v České republice
Němcová, Lucie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce zkoumá vývoj pravicově populistického diskurzu v České republice a klade si za cíl definovat podoby a případné změny v populistickém diskurzu se zvláštním důrazem na argumentaci, změny pak interpretovat v širším společenském a politickém kontextu. Předmětem výzkumu jsou tři organizační inkarnace pravicového populismu: Věci veřejné, Úsvit přímé demokracie - Tomio Okamura a Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Metodou výzkumu je diskurzivně-historický přístup, který čerpá z analýzy topoi. Analýza programů těchto dvou hnutí a strany ukázala, že pravicově populistický diskurz se posunul od původních témat, která nastolila strana Věci veřejné. Ta jsou obsažena i u zbylých dvou hnutí, každé ale přidává i něco navíc. Od počátečních anti-elitních postojů, sociálního šovinismu a důrazu na přímou demokracii v případě Věcí veřejných k nacionalismu a podpoře národní hrdosti v případě Úsvitu a dále k tvrdému euroskepticismu, islamofobii a anti- imigračním apelům v případě SPD. Použité topoi v programu VV je především topos zneužívání, Úsvit se svým specifickým apelem na národní uvědomění ale představuje i topos lidu či výhody a SPD jednoznačně nejčastěji používá topos hrozby či nebezpečí.
|
|
|
Vstup nových politických stran do Poslanecké sněmovny v roce 2017
Trojan, Jan ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Volby do Parlamentu České republiky v roce 2017 zaznamenaly překvapivý výsledek, po němž v dolní komoře usedlo dosud historicky nejvíce politických subjektů. Pro třetinu z těchto subjektů je to dokonce první zkušenost na celonárodní politické scéně. I přes to, že tyto subjekty uspěly v těchto volbách poprvé, už dříve byli někteří jejich členové součástí PS, a disponují tak zkušenostmi s fungováním dolní komory z posledního volebního období. Jedná se zejména o subjekty Starostové a nezávislí (STAN) a Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Třetím zkoumaným subjektem byla Česká pirátská strana (Piráti), jež se o vstup do PS pokoušela již v předchozích volbách. Tak široká roztříštěnost politických stran není v PS obvyklá a představuje výzvu pro bližší zkoumání. Výstupem této práce bude zjištění, do jak velké míry jsou si subjekty podobné, či odlišné a jaké faktory mohly být pro jejich volební úspěch určující.
|
|
|
Analýza ANO 2011 a SPD podle teorie politických stran a jejich marketingové strategie v parlamentních volbách
Zimmermannová, Adéla ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato předložená diplomová práce si kladla za cíl shrnout a zhodnotit dosavadní poznatky o dvou politických subjektech, kterými byly hnutí ANO a SPD i předchůdce druhého zmíněného, tedy hnutí ÚSVIT. Analýza těchto subjektů byla následně podrobena v práci rozvedené teorii. Nejdříve bylo zapotřebí vypořádat se v tématem nových politických stran. Jako klíčové byly pro práci vybrány teorie Paula Lucardieho (2000) a Allana Sikka (2005). Zejména podle teorií těchto autorů byla hnutí ANO a SPD identifikována jako nové strany a následně byla i detailněji rozdělena do jednotlivých typů. Teoretická část se pak zabývala dalším fenoménem mezi novými stranami poslední doby, a to pojmem podnikatelská strana (Kopeček, Hloušek, Chytilek, Svačinová, 2018). Tento pojem byl identifikován v první řadě podle teorie Jonathana Hopkinse a Cateriny Paolucci (1999), kteří takové strany popisují, jako jinou formu podnikání. Svým základním definičním minimem ke zhodnocení podnikatelské strany v této práci přispěli i autoři Kopeček, Hloušek, Chytilek a Svačinová (2018: 37-38). Díky těmto výše zmíněným autorům tak mohly být subjekty ANO a SPD hodnoceny jako úspěšné politické podnikatelské projekty. Hnutí ÚSVIT, jako předchůdce SPD, bylo také klasifikováno jako podnikatelská strana. Pro podnikatelské strany je však také typická...
|
|
|
Fenomén euroskepticismu na příkladu německé AfD a české SPD
Horáčková, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu euroskepticismu, který je demonstrován na příkladu dvou politických stran. Předmětem analýzy je německá strana Alternativa pro Německo (AfD) a česká Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Práce se euroskepticismem zabývá nejprve v obecné rovině, přičemž sleduje a porovnává míru veřejného euroskepticismu v Německu a České republice. S pomocí tří představených teoretických konceptů následně obě politická uskupení kategorizuje. Zvláštní důraz je kladen na jejich historický vývoj a okolnosti vzniku, které slouží jako východisko ke zkoumání motivace dané euroskeptické subjekty založit. Na základě analýzy a komparace příslušných volebních programů k evropským i národním volbám práce přichází se srovnáním programových východisek obou politických stran s ohledem na jejich postoje k evropské integraci. Součástí práce jsou záznamy osobních rozhovorů se stranickými představiteli, které společně s aktuálními programy k volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 umožňují popsat, jak si AfD a SPD představují ideální formu evropské spolupráce.
|
|
|
Populismus v současné české a německé stranické politice - příklad Alternativy pro Německo a Svobody a přímé demokracie v České republice
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Ve své práci se zaměřuji na téma populismu, jeho definici, zařazení v rámci systému politických směrů, stručnou historii vývoje v rámci západní demokracie, jeho charakteristické rysy a současnou tendenci růstu podílu populistických stran na participaci v prostředí parlamentů zastupitelských demokracií i nárůstu podpory populistických kandidátů v prostředí prezidentských demokracií. Konkrétně se zaměřím na dvě politické strany, jednu v rámci německého a druhou v rámci českého systému parlamentních stran. Představím hlavní společné rysy a rozdíly německé politické strany Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland - AfD) a české politické strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) v historickém vývoji, struktuře organizace, volebním programu a předvolební kampani. Dále bude provedena analýza volebních výsledků do parlamentů v jednotlivých zemích (v Německu Deutscher Bundestag, v ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
host ::
RSS.